BMW 507

Ve snaze o vytvoření honosné vlajkové lodi, která by podpořila odbyt na trhu ve Spojených státech a vykreslila poválečnou image značky, pověřila automobilka BMW v polovině 50. let německého aristokrata a majitele návrhářské dílny se sídlem v Americe Albrechta Goertze úkolem postavit nové supersportovní vozidlo.

Goertz využil dramaticky zkrácené verze skříňového podvozku velkých osmiválcových limuzín a navrhl štíhlý roadster s nízkými boky, který se stal učebnicovým příkladem čistoty a elegance . (Goertz později vytvořil návrh nejlépe prodávaného typu 240Z značky Mazda). Vůz se díky dlouhé kapotě, svižné zádi a bezchybnému zhotovení detailů okamžitě zařadil mezi "klasiky". Vlastnosti na silnici, kde tempo udával vidlicový osmiválec, vyrobený ze slitiny, s vysokým komresním poměrem, výkonem 150 k a mechanickou čtyřstupňovou převodovkou, za vzhledem rozhodně nepokulhávaly. S největším dostupným stálým převodem   rozvodovky dosahoval maximální rychlosti 225km/hod. a zrychlení z 0 na 100km/hod. za přibližně 9 sek. Barvitý plnokrevný zvuk, který vůz vydával při vypouštění výfukových plynů dvěma potrubími, byl stejně nezaměnitelný jako profil modelu.  

Na pružném  usazení vozu na silnici a dobrých jízdních vlastnostech se podílelo zavěšení předních i zadních kol pomocí   torzních tyčí. To vše automobil dokonale předurčovalo k roli vysocerychlostního expresu Rayllye Monte Carlo. Nasazením pohledné pevné střechy, dodávané výrobcem, se vůz rychle proměnil v útulné, prostorné a dvousedadlové kupé. Výroba typu 507, nádherně řemeslně vypracovaného ze slitinových kovů, směřovala přesně na trh vozů Mercedes - Benz 300 SL. Ukázalo se však, že jde spíše o skromný sportovní vůz, ve srovnání se složitým a těžko zvladatelným modelem SL. Skutečným řidičům proto nikdy k srdci nepřirostl. Řízení, odvozené od sedanů, nepatřívalo k silným stránkám tohoto vozu, což patrně vytvořilo z četby výsledků sportovních soutěží nudnou záležitost. Stejně jako typ SL značky Mercedes byl i model 507 nesmírně drahý. Spousty času totiž zabrala výroba - většinou ruční - každého exempláře. Čtyřleté období výroby vozu provázelo několik zdokonalení. Nejdůležitější bylo zvýšení výkonu  na 160 k a dále zavedení předních kotoučových brzd. Produkce skončila v roce 1959, s pouhými 253 vozy na kontě.

Motor:                      Vidlicový osmiválec          3168 cm
Výkon:                                                              150-160 k
Max. rychlost:                                      200-225 km/hod
Počet vyr.vozů:                                                            253

www.BMWPOWER.cz